Johanna ter Steege, herečka
Patří v současné době k předním evropským herečkám.Vystudovala akademii dramatických umění v Kempenu a hereckou školu v Arnhemu. Její kariéra divadelní herečky zahrnuje role v dramatech Shakespearových, Strindbergových nebo Čechovových, ale neodříká se ani experimentování s komickými improvizacemi. V roce 1988 hrála ve filmu Spoorloos (Beze stopy), který jí vynesl evropskou cenu Félix pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Spolupracovala s předními světovými filmovými režiséry. S Robertem Altmanem natočila snímek Vincent & Theo (1990), dvakrát si zahrála ve filmech Istvána Szabó – Schůzka s Venuší (Meeting Venus, 1990) a Sweet Emma, Dear Bobe (1992), který získal Zvláštní cenu poroty na MFF v Berlíně, a dokonce třikrát ve filmech francouzského autorského režiséra Philippa Garrela, J’entends plus la guitare (I Don’t Hear the Guitar Anymore, 1991), La naissance de l’amour (The Birth of Love, 1993) a Le coeur fantôme (The Phantom Heart, 1996). Za výkon ve filmu Heddy Honigmannové Tot Ziens (Goodbye, 1995) získala Bronzového leoparda pro nejlepší herečku na MFF v Locarnu. S Brucem Beresfordem pracovala na snímku Cesta k ráji (Paradise Road, 1997). V České republice jsme ji mohli vidět rovněž v biografickém dramatu Nehynoucí láska (Immortal Beloved, 1994). Její poslední film Guernsey (režie Nanouk Leopoldová) byl letos uveden na festivalu v Cannes.
Cornelia Klauss, členka programového výboru na Mezinárodním festivalu krátkých filmů v Oberhausenu
Cornelia Klaussová pochází z Drážďan. Po ukončení studia na filmové a televizní akademii v Potsdam-Babelsbergu začala pracovat jako redaktorka v DEFA studiích a v televizi a zároveň začala natáčet první Super-8 filmy. V roce 1989 krátce pracovala pro SFB a RIAS rádio a založila mediální seminář na Svobodné univerzitě v Berlíně. Od roku 1990 se převážně věnuje práci programové ředitelky Filmkunsthaus Babylon v Berlíně. V této době se také jako producentka podílela na přípravě dvou dokumentárních filmů pro NDR TV. Kromě dvouleté přestávky je od roku 1995 členkou výběrové komise soutěže německých filmů na Mezinárodním festivalu krátkých filmů v Oberhausenu. V současné době pracuje jako autorka pro společnost Zero Film.
Skúli Malmquist, producent
Skúli Malmquist se narodil v roce 1973 na Islandu, ale vyrůstal na různých místech v USA. Studoval ve Francii a v Londýně. V roce 1995 založil společně s Thorem S. Sigurjonssonem produkční společnost Zik Zak Filmworks, která stála za vznikem úspěšných islandských snímků, například Albín jménem Noi (Noi Albinoi, 2003) Dagura Kariho nebo Niceland (2004) Fridrika Thóra Fridrikssona. Tento film byl v roce 2004 vybrán do soutěže 39. MFF Karlovy Vary. Podílel se také na nejnovějším filmu Dagura Kariho Dark Horse, se kterým připravuje i jeho další film The Good Heart. Kromě jiného momentálně dokončuje také produkci dvou krátkých snímků režisérů Oskara Axelssona a Benedikta Erlingssona. Skúli Fr. Malmquist je viceprezidentem Asociace islandských filmových producentů.
Ola Simonsson, režisér, skladatel
Je polovinou autorské dvojice, která patří k nejzajímavějším tvůrčím subjektům, jaké lze v současnosti na poli hraného krátkého filmu nalézt. Narodil se v roce 1969 ve švédském Lundu, vystudoval hudbu v Malmö. Je zpěvák a hudebník a věnoval se opeře, muzikálu i pop-music. Od roku 1990 natočil společně s J.S. Nilssonem víc než 20 krátkých filmů a dokumentů, s nimiž sklízejí obdiv a ocenění po celém světě. V současné době se připravují na celovečerní hraný debut.
Jan Svěrák, režisér, producent
Nejvýraznější český režisér porevolučního období je držitelem dvou Oscarů: prvního za studentský film Ropáci a druhého za nejlepší zahraniční film Kolja. S celovečerním hraným debutem Obecná škola se probojoval až do oscarových nominací.
Jan Svěrák vystudoval pražskou FAMU, katedru dokumentární tvorby. Zaujal již krátkým filmem Vesmírná odysea II. Potvrzením jeho filmařských schopností byl mystifikačně-ekologický snímek Ropáci. Celovečerní prvotinu Obecná škola natočil podle scénáře svého otce Zdeňka. Následovala akční fantasy Akumulátor 1, k níž napsal scénář spolu s Janem Slovákem. Nízkorozpočtový snímek Jízda dosáhl v době svého uvedení takřka kultovní obliby. V roce 1995 založil vlastní produkční společnost Biograf Jan Svěrák, s. r. o. Zde realizoval i svůj čtvrtý celovečerní film Kolja, úspěšně uvedený ve více než čtyřiceti zemích světa. Zatím posledním hraným snímkem Jana Svěráka je Tmavomodrý svět, rovněž podle scénáře Zdeňka Svěráka. V roce 2004 uvedl do kin celovečerní dokument o svém otci Zdeňku Svěrákovi s názvem Tatínek. Film natočil společně s Martinem Dostálem.
